Základní podmínky fungování PHI tradingu

3.3 Podmínky využití Fibonacciho metody

Základní blok Fibo analýzy bychom mohli hypoteticky rozdělit na dva dílčí segmenty (z naučného hlediska). Prvním z nich je americká varianta, která se ve svých knihách často opírá o akciové trhy, a na evropskou část, která spíše inklinuje k měnovým trhům. Tento poznatek je však ryze individuální a pocitový. Zdůvodňuji tento vlastní názor geografickým kontextem obchodování akcií více na americkém kontinentu.

V této subkapitole následujícím textem shrnuji několik základních pravidel a podmínek (z několika hledisek) pro správné využití Fibonacciho analýzy.

Několikrát v této studii byl zmíněn argument agregace časových mřížek jakožto nástroje pro poskytnutí více vyhovujících dat pro Fibo analýzu. Tato myšlenka pramení z faktu, že časově příliš desagregované grafy (M1, popř. M5) podléhají značným fluktuacím, které jsou dány fundamentálně nevysvětlitelnou náhodnou proměnou (na makro úrovni). Jinými slovy, tyto cenové „přeskoky“ mohou být určeny i několika málo nákupními/prodejními exekucemi, jsou-li tyto provedeny v extrémně vysokém objemu peněz a proto zbytečně ruší spojitou harmonii výsledného svíčkového grafu. Tyto výstřelky z logiky věci nejsou nijak analyticky vysvětlitelné, a proto s nimi nemůžeme pracovat ve smyslu racionálních očekávání této studie. Další problém nastává v momentě, kdy bychom chtěli provádět komplexní Fibo analýzu na takto časově rychlém grafu. Je vysoce pravděpodobné, že než bychom se dopracovali k smysluplným závěrům, cena by mohla již kompletně projít námi preferovaným scénářem. Prvním obecným pravidlem pro Fibo analýzu tedy je vhodný časový horizont. Základní Fibo sekvenci doporučuji vytvářet minimálně na 5M mřížce s tím, že má tato čistě orientační charakter. Takový nástroj může sloužit pro intraday rozhodování obchodníka a jako cenové vodítko pro vstup/výstup z pozičního obchodu. Složitější formace a kombinace cenového a úhlového podání určitě poskytne již 15M mřížka a z hlediska časově cyklické analýzy se orientujeme na graf od 30M po Weekly.

Druhým velmi podstatným milníkem bazického aktiva, které analyzujeme je počet obchodních hodin. Z tohoto pohledu řešíme několik situací. První z nich je kontinuita obchodování. Logicky pro jakoukoliv analýzu budou nejlepší data poskytovat trhy, které se obchodují nepřetržitě po všechny pracovní dny – kvalita dat je tedy rostoucí funkcí počtu aktivních hodin aktiva. V danou chvíli si musíme uvědomit obrovskou výhodu měnových trhů z tohoto hlediska. Ty se totiž obchodují nonstop od neděle 23:00 (GMT +1) do pátku 22:00 (GMT +1). Pokrývají tedy hladce přechody mezi hlavními světovými centry. Naproti tomu akciové a komoditní trhy mají přesně určené hodiny obchodování. V této studii analyzovaná ropa se obchoduje ve všední dny od 4:00 (GMT +1) do 22:00 (GMT +1), je zde tedy šesti hodinová pauza, během které se může na daném trhu odehrát spousta kurzotvorných informací, které se následující den promítnou do otevírací ceny, která tímto může být i o sto bodů jinde, než předešlá zavírací. Overnight obchodování ropy je tedy obecně velmi nebezpečné, nejedná-li se o poziční obchod s delším exekučním horizontem. Nejhorší umístění zabírají z pohledu obchodního času akciové trhy. Kupříkladu americká NYSE (nepočítáme-li pre-market) obchoduje mezi 15:30 (GMT +1) a 22:00 (GMT +1), tedy pouhých 27% z celého dne! Takováto indispozice ztěžuje veškerou analýzu dotyčných akcií zásadním způsobem. V obecné rovině tedy můžeme říci, že pěti minutovou mřížku v rámci Fibo analýzy můžeme studovat na měnových, případně komoditních trzích (ropa). Jedná-li se o trhy akciové (nutno dodat doplňující podmínku u akcií: Fibo analýzu provádíme pouze u bonitních blue-chip titulů), orientujeme se nejméně na 15M graf, ideálně 4H a výše.

Insider informace. Jak již bylo řečeno, tzv. rychlé grafy (M1, M5) jsou funkcí i náhodné proměnné, kterou prakticky nelze predikovat. Toto tvrzení je platné jak na měnových, tak na komoditních trzích. V diskusi o akciích je argumentace sporná, protože teoreticky jsme schopni za určitých okolností (insider) vědět zásadní kurzotvorné informace týkající se analyzované firmy jako první a proto bych tuto náhodnou proměnnou do cenové funkce nezapočítal. Tento fakt formuje další podmínku využitelnosti Fibo analýzy a to sice: čím méně je analyzovaný trh/titul ovlivnitelný insider informacemi, tím lépe ho můžeme analyzovat Fibonacciho (respektive jakoukoliv) metodou. V návaznosti na toto pravidlo podotýkám, že „ideální“ pro Fibo analýzu jsou měnové trhy, následují největší světové akciové indexy a komodity a v poslední řadě stojí jednotlivé blue-chip akcie. Srovnáme-li ilustrativně trh EURUSD a IBM, zákonitě dojdeme k závěru, že z mikroekonomického hlediska se informačně dokonalé konkurenci mnohem více blíží měnový pár.

Sumarizováno. Závěrem této sub kapitoly uvádím, že v základu je dobré Fibonacciho metodou analyzovat časově více agregované aktivum, které se obchoduje celosvětově po co nejdelší dobu během dne, abychom se analyticky vyhnuli odlišnostem v zavíracích/otevíracích cenách. Z hlediska informovanosti obchodníka by mělo být co nejméně náchylné k insider tradingu.
 

Závěr

Základním účelem a pointou celé této studie je ukázat čtenáři určitou logiku v cenovém a časovém vývoji vybraných měnových trhů. Na začátku je nejistá atmosféra odlehčena určitou konexí čísla FÍ mezi kompletní virtualitou programového grafu a přírodními jevy. Akcent je kladen také na architekturu, což by mělo více konkrétní formou vyjádřit propojení mezi fyzickou výstavbou objektů v reálném světě a virtuální výstavbou cenových grafů. Graf jako takový je v podstatě také architektonické dílo, které je vystavěno na určitých zákonitostech trhu, které se snažíme Fibonacciho technikami odhalit a správně využít při vlastních úvahách o budoucím cenovém vývoji.

Celé toto téma, celý koncept Fibonacciho analytických nástrojů, bývá často neodborně zařazován do technické analýzy jako takové. Avšak, hlavní rozdíl spočívá v tom, že klasická technická analýza vychází z dat, která vyprodukoval ten či onen trh v číslech vyjadřující volatilitu, „objem“, popřípadě sílu trendu, kdežto Fibonacciho sekvence, opírající se o číslo Fí, nepoužívají ve svých vzorcích klouzavé průměry či momentum. Fibonacci nahlíží na trh jako na výsledek lidského chování a tím, jak graf dosahuje nových maxim či minim. Můžeme označit určité body nasycení, úrovně podpory a resistence. Každá cenová vlna je určitým násobkem či derivátem vln předešlých, což opět poukazuje na „lidskost“ chování všech analyzovaných grafů. Výsledné svíčky, které tak detailně rozebíráme a diskutujeme, jsou všehovšudy pouze odrazem lidského uvažování a toto uvažování počítá dopředu, vytváří očekávání (adaptivní či racionální). Právě prvek očekávání a jeho výsledky zobrazené Fibonacciho cenovými úrovněmi na cenové, úhlové či časové platformě posunují tuto analytickou techniku o krok napřed oproti klasické technické analýze, která uživateli neposkytne jiná, než aktuální data, ze kterých můžeme pouze usuzovat. Patřičná zkušenost a znalost Fibonacciho nástrojů tak obchodníkovi otevře dveře do světa analýzy každé cenové vlny a umožní vysvětlit velikost a délku všech swingů, které se na grafu objeví. Poznáním a porozuměním logiky základních sekvencí, především uvědomění si důležitosti čísla Fí umožní čtenáři posunout své uvažování k principu kombinací jednotlivých nástrojů.

Technická analýza, jak již vyplývá z tohoto názvu, opírá se o výpočty z historických dat, je to tedy způsob, jak tržní originální křivku interpretovat jinou křivkou, pohlížející na tu původní z jiného pohledu. Fibonacciho metoda se oproti tomuto zabývá rozborem grafiky, formacemi, cenovými pohyby a tyto vzájemně konfrontuje. Nejedná se proto o mylně nazývanou technickou, ale grafickou analýzu. Vztah ryzí techniky a analyzované grafiky je pojednáván v konkrétních příkladech, kde je vyjádřena důležitost a doplňující charakter obou složek. Ačkoliv toto není tématem studie, je nutno podotknout, že ke komplexnímu rozboru jakéhokoliv trhu musíme do závěrečné funkce exekuce obchodu zakomponovat rovněž fundament, který svou povahou funguje jako jistý spouštěč cenových pohybů, přičemž Fibonacciho cenové či časové zóny slouží jako brzdná dráha nebo určitý usměrňující faktor pro daný trend.

V podstatě celkovou obchodní harmonii bychom mohli velmi agregovaně shrnout do tří základních segmentů. Prvním z nich je fundamentální faktor, který v obecné rovině určuje směr, kterým by se měl trh odebírat. Fundament plní roli určité rámcové smlouvy mezi býky a medvědy o tom, kam dohromady namíří trh z makro hlediska v rámci dnů a týdnů. Účelem této studie je vysvětlit čtenáři, že každý cenový pohyb vyvolaný ekonomickými a politickými podněty má svá pravidla a je dále korigován. Tato pravidla jsou na první pohled velmi dobře skrytá, graf může působit chaoticky a „nepředvídatelně“. Po detailnější analýze však zjistíme, že každá cenová vlna podléhá zákonitostem, které odhalíme Fibonacciho analýzou jakožto druhým segmentem obchodní harmonie. Třetím je klasická technická analýza. Ta doprovází obchodníka ruku v ruce s aktuálním cenovým vývojem. Její účel je křivkou zobrazit náladu na trhu, ukázat sílu momenta (RSI), ne/schopnost ceny zavírat u maxima/minima aktuální svíčky (STOCH), či potenciální volatilitu trhu (Bollingerova pásma). Všechny tyto tři segmenty tvoří obecnou harmonii všech známých trhů. Pro správné odhadnutí a určení nálady trhu musí obchodník zvládat všechny okruhy informací, nelze se domnívat, že pouze technická či fundamentální studie poskytne 100% potřebných dat. Rovněž bych rád tímto zdůraznil, že ani analyzovaná Fibonacciho metoda není kompletní a jednou potřebnou pro vizi budoucího trendu. Osobně docházím k závěru, že prvotním hybatelem trhu je vždy ekonomická či politická událost. Následuje grafická analýza grafů vycházející z historických dat aktuálních i více vzdálených na několika časových mřížkách. Tímto si vytvoříme určité vodítko pro budoucí cenu. Nalezneme cenová teritoria, která jsou důležitá z pohledu čísla Fí a následně sledujeme, jakým způsobem reaguje na cenový pohyb technicky vypočtená křivka v oscilátorovém okně. Na základě správně nastavené techniky jsme schopni korigovat své pozice v trendu a vybírat zisky ve vhodný moment.

Nejedná se ve skutečnosti o nic jiného, než Fí a equality násobky. Mnoho obchodníků a nezávislých laiků se dívá na tržní křivku jako na složitý, nepředvídatelný proces. Reálná analýza však razí pravidlo „čím jednodušší nástroj, tím efektivnější výsledky“. Dnešní velmi sofistikované obchodní platformy nám umožňují aplikovat do grafu nespočet analytických pomůcek technického a grafického rázu. Problém však spočívá v tom, že běžný uživatel často není schopen tyto správně parametricky nastavit a v neposlední řadě správně interpretovat!    Fibonacciho analýza není jediným relevantním nástrojem pro diskusi nad budoucí cenou měnového páru či komodity, avšak nabízí jedinečný náhled na graf z úhlu dekompozice cenových swingů, které právě svou cenovou a časovou délkou mnoho napoví. Základní sekvence nám dovolí pohlédnout na swingy podle cenové délky. Ne každý swing je ovšem vhodný pro dílčí analýzu, musíme proto vyzkoušet mnoho kombinací, než pochopíme náladu trhu a jeho smysl pro respekt těch či oněch vln. Od komplexního chápání cenových shluků tvořených relevantními sekvencemi bychom se měli přesunout k úhlové analýze a naučit se dívat se na trendovou cykliku z pozice úhlů, které svírají swingy s časovou osou. Podle tohoto nástroje účinně identifikujeme sílu trendu, jeho zpomalovací tendence, případně celkovou únavu prolomením extrémní hranice základního úhlového kanálu. Cenový kanál je základní berličkou pro korigování trendu. Dalšími nástroji jsou oblouky a FAN. Oblouky zapojují do projekce elipsoidní tvar, jehož Fí násobky jsou cenou seriózně respektovány. Specifický náhled na korekci trendu nabízí FAN („větrák“), který do základních sekvenčních úrovní rozděluje celkový úhel, který svírá vrchol trendu s časovou osou. Celkovou úhlovou analýzu doporučuji aplikovat na samostatné grafy, aby nedošlo k znepřehlednění všech křivek a cena se nedostala do minoritního grafického postavení. Absolutní přechod z cenové na časovou osu pak zajišťuje časová analýza Fibonacciho cyklů, které jsou celkově náročné na data a kvalitní odhad. Časové cyklování je nedílnou součástí komplexní Fibonacciho metody. Díky takovému rozboru trendu získáme dobrý přehled o načasování prodejních či nákupních operací, smysl pro časovou délku trendů. Makroekonomická data jsou zveřejňována v ritualizovaných denních okamžicích, je proto možné tuto časovou cykliku na trzích pozorovat a predikovat.

Závěrem bych chtěl zmínit fakt, že Fibonacciho metodu nelze klasicky formálně back-testovat jako běžné technické analytické nástroje. Každý trend je svým způsobem originální, cenově fluktuačním způsobem jedinečný a Fibo analýza jako taková je graficky velmi tvárná, nemůžeme proto jednoznačně říci, že ten či onen scénář je jediný správný. Jak bylo mnohokráte podotknuto, Fibo nástroje nejlépe fungují v kombinacích dílčích i více technik, mohou se úhlově i časově lišit.

Obecně lze říci, že Fibonacciho metoda nabízí velmi cenný pohled na potenciální budoucí cenový vývoj z hlediska analýzy předcházejících cenových a časových vln. V ilustrativních příkladech je vysvětlena důležitost čísla FÍ a jeho derivátů z tohoto pohledu. Kombinací technik projektujeme budoucí cenové a časové hladiny, kterým bychom měli věnovat pozornost, případně pomocí úhlových nástrojů korigujeme aktuální trend v pásmech.